sobota 30. září 2017

Moje září.


Aneb co se stalo a co se stát mělo ale nestalo.

Jak už jsem někde v nějakém jiném článku zmiňovala, chci začít blog využívat jako takový osobní deníček všeho co se děje i neděje v mém životě.  Poměrně dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak to pojmout, a jak to udělat, abych opravdu dokázala shrnout opravdu všechny podstatné události  za určitý časový úsek a přišla jsem na to, že nejlepší pro mě asi bude dělat každý měsíc jakýsi výčet.
Chci sebou pořád nosit sešitek a tužku abych si mohla zapisovat své případné nápady, abych na nic nezapomněla. Sešitek mám, tužku taky, odhodlání mi zatím také nechybí, uvidíme jak to bude vypadat v praxi.

3. září 2017
(téměř) první den školy
Vzhledem k tomu, že jsem studentka, velká část mého září je jen pouhé zvykání si na ten stereotypní školní režim, tento rok to ale bylo o něco lehčí, nevím, jestli to je tím, že už jsem v systému přeci jen něco málo přes jedenáct let nebo tím, že jsem si na školu konečně svým způsobem začala zvykat. To se asi nikdy nedozvím ale nemůžu říct, že by mi tato věc nějak zvlášť vadila.


8. září 2017
jak jsem si jela pro kočku
Ano, rozhodla jsem se pro adopci kočky a to hned z několika důvodů, jedním z nich třeba to, že Karolína byla v útulku už hrozně dlouho a její příběh mě prostě dostal. Ještě zmíním rovnou, že byste se rozhodně neměli bát koček právě z útulků, právě naopak! 


15. září 2017
šťastný/nešťastný den
Proč právě šťastný/nešťastný den? Protože právě tento pátek kombinoval obě tyto emoce. Mé neštěstí spočívalo v návštěvě zubaře (přesněji dentální hygienistky), což je pro mě noční můra, nikoli kvůli zubařům samotným, nýbrž kvůli mému nepopsatelnému strachu z nich, no, jaksi jsem tuto návštěvu přežila a pak už čekalo jen to "štěstí". Po hodině strávené v zubařském křesle jsem si potřebovala vyčistit hlavu a tak jsem zvolila tu nejdelší možnou cestu domů. Měla jsem čas přemýšlet, o sobě, o lidech, o životě, co bude dál. Takovou terapeutickou procházku doporučuji všem.




27. září 2017
den kdy jsem se dozvěděla, že naše škola má protiatomový úkryt
Taková třešnička na závěr - naše škola skutečně má úkryt, nevím, co s touto informací hodlám dělat, každopádně je dle mého přinejmenším pozoruhodná!



Děkuji za přečtení, budu se těšit u dalšího článku! 

Žádné komentáře:

Okomentovat